Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když neúspěch přináší radost

9. 05. 2017 9:57:03
Dobíhám po modrém koberci. Pařížská ulice je lemována jásajícími fanoušky z celého světa. Dokázal jsem to, Cíl, úleva, slast, obrovské emoce, radost. To všechno přináší maraton.

Po dvou letech jsem se postavil na start maratonské tratě.

Pražský mezinárodní maraton. Česká republika, Praha. Kde jinde než "doma" chcete a zažít ty neopakovatelné chvíle, které jsou nepřenositelné.

Věděl jsem do čeho jdu, maratonskou trať jsem odběhl v roce 2015 v německém Frankfurtu nad Mohanem. Skvělá běžecká událost. Neskutečný zážitek.

Pro úspěšné zdolání královské disciplíny jsem se snažil udělat maximum. Žádný limit, žádná zranění, mentální připravenost se zdála optimální. Včasný odjezd do Prahy. Prostě nic nebránilo splnění dalšího běžeckého cíle.

V místě prezentace PIMu se konalo tradiční Sport Expo, mezi vystavovateli byla i má domovská společnost, která mi poskytuje maximální servis.

V noci před závodem se nad Prahou spustil prudký liják, spánek byl přerušován, napětí a očekávání nedovolilo souvislé spaní. Lehká snídaně, kontrola všeho vybavení a vzhůru do centra dění.

Již v šatnách první setkání s běžeckým kamarádem. Pár slov k cílům, přání všeho dobrého a hurá se jít rozběhat. Atmosféra okolo Staroměstského náměstí houstla. Téměř deset a půl tisíce běžců z celého světa si dalo dostaveníčko v české metropoli.

Přesně v devět hodin zazněly tóny Vltavy ,druhé symfonické básně z cyklu Má vlast skladatele Bedřicha Smetany. Skvostný úvod očekávané akce, závodu, který musíte řadit mezi top.

Tisíce běžců se vydalo ke zdolání mystických 42,195 km. Pařížskou poprvé, ale nikoliv naposledy, Čechův most, před námi nádherné panorama Prahy, prostě krása na začátek. Vše začalo bez komplikací. Na třetím kilometru přeběh Karlova mostu, žádný dav turistů, ti čekali tentokrát až podél Náměstí Jana Palacha.
Na 8 kilometru mě čekal známý úsek po Libeňském mostě, tudy při návštěvách Prahy často běhávám.
Na Rašínovo nábřeží jsme viděl své nejmilejší fanoušky, svou rodinu, která mě neskutečně povzbuzovala. Tempo stále dle plánu, očekávaný výkon na půlmaratonu, tedy čas 01:35:20 se zdál reálný.
Na otočce na 22 kilometru (Podolské nábřeží) jsem si hlídal tempo. Vnímal všechny mé známé i neznámé příznivce.
Vyšehradský tunel, Rašínovo nábřeží, Palackého most, Lidická, Svornosti. Barbara mi na 24 kilometru pomáhala mentálně zvládat nastupující krizi, běžela desítky metrů se mnou, silný a velmi emotivní okamžik.
Blížila se Strakonická, Místo obrátky. Místo, které se stalo zlomem mého druhého životního maratonu. Právě zde začala má běžecká očista. Nastupující a stále intenzivnější křeče do obou nohou. Už jsem to zažil, většinou to mělo jepičí život, ale tentokrát...

Od Bubenského nábřeží jsem se stal poloběžcem, který běží na náhradní, mentální zdroj. Už nešlo o výkon, ale o důkaz, že existuje maratonská zeď, jedno jest, zda je příčinou zdravotní či jiný důvod.
Běžecký život přináší stovky neopakovatelných chvil, a jedna přišla právě v době mé největší bolesti.

Kde se vzal, tu se vzal vedle mne stál běžecký Anděl, měl lidskou podobu, jmenoval se Filip a byl ze Severu. Bůh existuje, je spravedlivý a nikdy to "neudělá za Vás".

Anděl a já jsme poslední kilometry protrpěli společně. Mluvili, bojovali, kleli, radovali se, a neskutečně si rozuměli.

Rohanské nábřeží, stovky a tisíce neskutečných diváků podél trati, desítky bolestí trpících běžců, vše co k této disciplíně patří.
Filip a já jsme společně sebrali všechny zbylé síly, "odložili" bolest, posunuli naše myšlení do oblasti nepochopitelného. Běželi a každým metrem se povzbuzovali.

Nábřeží Ludvíka Svobody, Dvořákovo nábřeží, Náměstí Curieových, křik "Pavle to dáš", Jiří Homoláč, neznámé dívky, vidíme Pařížskou, hukot, pískot, křik, který Vám nedovolí nedokončit, už mám slzy na krajíčku, slyším Báru, Jakuba, Kateřinu, Ivetu, Martina, vnímám přítomnost Laury a Sebastiána, jsou tu se mnou, blíží se cíl na Staroměstském náměstí.

Anděl Filip, další desítky podobných bytostí a JÁ protínáme cílovou metu. Dokázal jsem to!
Objetí, dojetí, jsme vítězové, už nejsem mezi mrtvými, jsem dvojnásobný maratonský vítěz, jako každý z těch 10 600, kteří dokončili.

Čas je pouze statistický údaj, nekonečné objetí s manželkou, slzy emocí a souznění, pochopení, že cesta je cílem.

Nebyl to asi Anděl, to se mi muselo zdát, byl to člověk z masa a kostí,

Je darem potkat běh, poznat jeho zákoutí jeho krásy, všechny ty skvělé blázny, kterým se rád podobám!











Autor: Pavel Maršík | úterý 9.5.2017 9:57 | karma článku: 11.01 | přečteno: 333x

Další články blogera

Pavel Maršík

Můj druhý maraton se přiblížil

V roce 2015 jsem zdolal poprvé ve své kariéře maratonskou trať. Sedmého května se této výzvě postavím podruhé.

18.4.2017 v 9:49 | Karma článku: 5.63 | Přečteno: 125 | Diskuse

Pavel Maršík

Když kroužíš pro dobrou věc

Není to s tou naší společností tak špatné. Při letošní Františkolázeňské 24 hodinovce se svobodným pohybem bavilo více jak 400 běžců.

14.11.2016 v 11:49 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 280 | Diskuse

Pavel Maršík

Jak jsem si na karlovarském 1/2 maratonu sáhl na dno sil

Když jsem si plánoval termínovou listinu pro první polovinu sezóny, stal se prioritou Mattoni 1/2 Maraton Karlovy Vary. Tady měl padnout osobní rekord.

23.5.2016 v 21:11 | Karma článku: 13.79 | Přečteno: 320 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Filip Rychly

Svoboda v postdemokratické společnosti

Co je dnes opravdovým měřítkem svobody? Svobodné volby? Irelevantní. Hýřivé reklamní kampaně útočící na nejnižší lidské pudy vítězí. Možnost nákupu výrobků všech značek? Již od druhé poloviny devadesátých let zcela nepotřebná věc.

23.11.2017 v 22:53 | Karma článku: 8.78 | Přečteno: 84 | Diskuse

Jan Dvořák

Za socialismu napodoboval západní vzory, teď na to dojel!

Léta se vedou spory o to, jestli zbourat či nezbourat na pražské Vinohradské třídě objekty bývalého TRANSGASu. Zaprvé provokují brutalistní podobou, a zadruhé Praha nemá dost kanceláří, obchodů, a natož bytů nad 10 miliónů korun.

23.11.2017 v 22:22 | Karma článku: 6.72 | Přečteno: 222 | Diskuse

Lukáš Jadrný

Generál Lee v posmrtné bitvě s politickou korektností

Americká občanská válka pro mnohé neskončila. Pod vlivem politické korektnosti a levicových aktivistů padají sochy a památníky hrdinů a spolu s nimi padají i hodnoty, pro které jsme vždy obdivovali Spojené státy americké.

23.11.2017 v 21:16 | Karma článku: 25.89 | Přečteno: 394 | Diskuse

Alexandra Potůčková

Mladý a dynamický kolektiv. Klišé nebo záminka?

Nadpis sice vypadá jako jedna z otázek IQ testu, ale je to jen smutné konstatování skutečnosti. Skutečnosti, že věk je důležitý nejen u láhve vína, ale i u uchazeče o zaměstnání.

23.11.2017 v 17:00 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 453 | Diskuse

Petr Binder

Soumrak mediálních poradců

Po mnoha letech jsem se rozhodl pro mediální kampaň. Konečně mám komerční produkt. Vložil jsem se do rukou mediálního poradce a očekával jeho profesionální rady. Jak jsem byl naivní.

23.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 550 | Diskuse
Počet článků 133 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 899

Nejdůležitější v mém životě je moje rodina a svoboda. Motto: Píši svobodně, čtěte svobodně!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.