Když jsem si plánoval termínovou listinu pro první polovinu sezóny, stal se prioritou Mattoni 1/2 Maraton Karlovy Vary. Tady měl padnout osobní rekord.
Všechny zanechané běžecké stopy v přípravném období. Všechny naběhané kilometry. Všechna stoupání, klesání, rovinky či zatáčky jsem probíhal s myšlenkou na zlepšení stávajícího nejlepšího času (1:24:44). Potvrzením dobré formy byl můj kvalitní výkon na dubnovém Půlmaratonu Plzeňského kraje (1:25:30).
Poslední týden před startem jsem se pokusil o doladění, mentálně i fyzicky jsem se cítil skvěle.
Do Karlových Varů jsem dorazil s patřičným časovým předstihem, aby nedošlo k jakékoliv komplikaci.
Samotná registrace v centru akce, v hotelu Thermal proběhla zcela v poklidu. Jako bonus bylo milé setkání se šéfem běžeckého seriálu RunCzech Carlo Capalbo. Nechyběl krátký pozdrav a foto na památku.
Následoval známý rituál. Oblékání "do gala", rozklusání v centrálním parku, mnohá objetí, polibky a desítky mávnutí rukou na známé běžecké kolegy z celé republiky. Prostě předstartovní atmosféra neměla chybu.
S blížícím se časem startu, stoupal i tep a vše bylo umocněno pozorováním všech kolegů hvězd v top koridoru. Já startoval v druhém koridoru a na hruď jsem si připnul číslo 120.
Přesně v 18 hodin zazněl startovní výstřel a téměř 4000 běžců se vydalo na půlmaraton. Zvolil jsem od úvodních metrů velmi ostré tempo a držel se mezi první padesátkou startujících. Úvodní dva mezičasy se dotýkaly k 20 minutám. Držel jsem tempo, které slibovalo skvělý výsledný čas, atakující osobní rekord.
Skvělé tempo bylo možno držet i zásluhou vzorné spolupráce všech v naší skupině. Určité zpomalení (o 2 min na třetím mezičase) nastalo mezi 14 - 16 kilometrem. Přesto i zásluhou dohlížejícího syna mi bylo oznámeno, že čas bude velmi blízko vysněnému cíli.
Bohužel v posledním úseku jsem prožil velkou krizi a tempo mého běhu se významně utlumilo. I zásluhou skvělé divácké kulisy na každém úseku, jsem s vypětím všech sil dokončil svou premiéru na Mattoni 1/2 Maratonu Karlovy Vary.
V cílové zóně jsem, dle zvyku, políbil povrch a s gejzírem pozitivních emocí objal své nejbližší.
Můj oficiální čipový čas se zastavil na 1:29:54. Můj cíl nebyl splněn, ale vůbec to nebylo podstatné.
Důležité bylo zdolání další výzvy v podobě podpory významné sportovní akce v Karlovarském regionu.
Když jsem své tělo a duši dostal "do normálu" přišla manželka a řekla: "Když jsem tě viděla dobíhat, myslela jsem, že je to tvá poslední rovinka, a k tomu jsi byl celý zelený". Prostě při běhu jde někdy o velkou očistnou kůru celého organismu.
Všem kteří letošní 4. ročník dokončili, skláním obrovskou poklonu a blahopřeji.
Zdolání osobního rekordu se odkládá a určitě se o něj pokusím ještě v této sezóně.
