Od Husáka k Zemanovi

Kdo pamatuje Gustáva Husáka musí zírat jak je možné, že v přímé volbě vyhrál jeho klon. Miloš Zeman a jeho okolí se v mnohém s posledním komunistickým prezidentem podobají.

Když zlomený Gustáv Husák jmenoval první polistopadovou vládu, kdy ministry byli i disidenti bylo to absurní divadlo a mnozí si říkali: "Je to pravda"? Ano ještě na podzim roku 1989 mlátila komunistická tajná policia a Veřejná bezpečnost demonstranty na Václavském náměstí. Za několik měsíců se režim pod vedením KSČ zhroutil. Souvislosti, okolnosti nechám historikům, jen chci upozornit, že co se jeví jako stav neměnný, je jen relativní.

Když podruhé, v přímé volbě, vyhrál Miloš Zeman a obhájil pozici hlavy státu, mnozí v České republice očekávali mnohé, ale tak absurdní představení, které mělo stovky repríz, nikoliv.

Odklon od hodnotových žebříčků, které se snažil budovat Václav Havel a část funkčního období i Václav Klaus se vypařily jak pára nad hrncem. Pražský Hrad se stal doslova sídlem "strašidel". Postupně se sídlo českých panovníků stalo místem, kam se nedostal "obyčejný člověk" bez prohlídky a dokonce byl i na čas uzavřen.

Prezident Zeman se obklopil lidmi, kteří odkláněli Českou republiku na východ. Dipomatické pasy se předávali za loajalitu, Kancléřem se stal člověk bez patřičné bezpečností prověrky a tiskovým mluvčím je bývalý novinář komunistického periodika.

Panoptikum na Hradě si dělalo postupem času co chtělo, ignorovalo pravidla hry. Tím, který to celé dovolil a podporoval je Miloš Zeman. Prezident, který rozděluje občany České republiky. Ten co "tančí s vlky".
Bohu dík, žádný strom neroste do nebe. Ani ten hradní. Zeman zapomněl na to, že jeho životospráva a negativní postoje mají následky.
Byl a je stále schopen se spojit i s d´áblem, jen aby ukázal svou moc. Občané nakonec rozhodli, že rok 2021 bude rokem změny. Demokraticky si ji zvolili, a tím nastartovali překotné události.

Vážná nemoc Miloše Zemana odhalil všechny zákoutí zla na Pražském Hradě. Absurdistán v přímém přenosu trval v době hospitalizace prezidenta několik týdnů, a pravda i nad zástavou hlavy státu nakonec vítězí.

Zápach v prostorách a okolí se bude větrat dlouho a bude to těžká robota, ale i tento historický úsek naší republiky ukazuje jak je budování svobodné společnosti složité, jak málo stačí ke ztrátě hodnot demokracie.

Na to by občané České republiky neměli nikdy zapomínat!